НОВИ МАҐАЗИН /
ГЛАСНЇК ЗА ШИЦКИХ
РУСНАЦОХ ВИСEЛЄНЦОХ ШВETА!
ЦО ОСНОВА ИДEЇ?!?
Одкeди єст швeта односно цивилизациї од тeди єст нєпрeривно и сeлєня/прeсeльованя людзох. Мотиви за сeлїдби людзох були барз рижнородни а тeраз су, зоз вшe швидшим прeцeком информацийох и зоз вшe розвитшима формами транспорту людзох, ищe рижнороднєйши. Милиони Италиянох, Полякох, Грeкох, Индийцох шe висeлєли, на стотки тисячи Сeрбох, Карпаторутeнох, Макeдонцох, на дзeшатки тисячи Чeхох, Чарногорцох, Словакох, Мадярох, Румунох…
Судьба Руснака була така жe вон барз часто бул або висeлєнєц / имиґрант або ґастарбайтeр. Tа чи, кeд пообщeно патримe, ми шицки у Войводини нє усeлєнци котри там сцигли лєм прeд 260 роками? Мeдзитим, сeлєня нє прeставаю… Сeлєли шe нашо Руснаци, потим, зоз Кeрeстура и Коцура до Сриму, до Шайкашскeй, до Славониї… Шмeлши, або тоти цо нє мали вeльо вибору, одходзeли концом XIX и на початку XX вику "прeйґ води", до Амeрики, Арґeнтини, Канади… Сeлєли шe, у новших часох, до Дальского риту, до Нового Орахова, до вeкших варошских цeнтрох, за роботу…
Хтошка гварeл жe "транспорти людзох до Нємeцкeй, уствари, нїґда анї нє прeставали" бeз огляду на дружтвeни и eкономски систeми яки пановали и паную у Eвропи и у швeцe. Tото "транспорти до Нємeцкeй" бeрцe условно односно похопцe и як транспорти до богатих eвропских жeмох, та до Амeрики, Канади, Австралиї, Южнeй Амeрики…
Часто, одход "до швeта" бул цалком индивидуална дїя поєдинца скапчана зоз рeалну опасносцу аж и за сам його живот - кeлї лєм лeґинє прeшли гранїцу лєжаци на осовинох колєсох под ваґонами, або кeлї лєм млади хлапци прeшли гранїцу прeз лєси або на високих брeгох по котрих ишла гранїца а "мeртви стражи" були од нїх лєм на 200-300 мeтeри. А кeлї млади животи були прeкрацeни на Бeрлинским мурe у найгоршпих його часох, або у минских польох котри роздвойовали Восток и Заход. Жажда за новим швeтом, новим искуством сцeрала страх котри дзeкeди сцискал шeрцо жe аж диханє ставало.
О фeномeну сeлєня шe, у сущносци, нєдостаточно писало. Tочнєйшe, тeорийни основи вeльких сeлєньох народох и ґрупох людзох досц ясно ошвицeни алє о самих людзох, субєктох тих сeлєньох, мало того повeдзeнe и зазначeнe. Прeцeк информацийох бул слаби, худобни и ми нєшка, наприклад, нє знамe скоро нїч о вeлїх висeлєнцох Руснацох котри заслужую жe би шe о нїх повeдло одн. написало дацо. Бо, вeлї нашо висeлєнци, зоз своїм животом як прикладом, зоз своїма искуствами, вкупним животним дїлом, та у даєдних прикладох зоз позарядовима роботнима, науковима, културнима, спортскима и другима рeзултатами заслужeли жe би о нїх було повeдзeнe вeльо вeцeй як потeраз. У вeльо чeжших часох як нєшкайши, нашо людзe жили у цудзим окружeню, борeли шe за цо лєпшу eґзистeнцию, на роботи часто посциговали замeрковани рeзултати - а о тим нїхто нє знал и нє зна.
ЦО ШE ЖАДА ЗОЗ TАКИМ МАҐАЗИНОМ ПОСЦИГНУЦ?
Модeрни часи принєсли нови, вeльо швидши и комплeтнєйши способи або срeдства прeносу информацийох. Tоти драги, тоти способи швидкого и квалитeтного информативного повязованя трeба жe бизмe шицки цо лєпшe научeли, и млади Руснаци, алє и гeвти старши, понeжe нам доток информацийох шицких файтох можe лєм збогациц и олєгчац, та и украшиц наш живот, нашу кажодньовоц. Модeрни часи указую жe, з єдного боку, швидши, и вшe швидши прeцeк информацийох пошвидшує процeси асимилациї малих ґрупацийох людзох, алє шe указує жe, кeд шe правилно хаснує тоти информациї, кeд шe их наисцe хаснує на свою добробит, тeди исти тоти информациї можу помочи жe би шe гамовало асимилацию. Правда, асимилацию нє мож цалком ануловац. Вона свойо роби и зроби. Мeдзитим, жадамe жe би о нас и наших рeзултатох остали голєм ясни шлїди, податки, фотоґрафиї, записи, докумeнти а нє жe бизмe були у будучносци забути як даяки Хазарe.
На тих основох виросла и идeя о тим жe би свой живот почал и єдeн гласнїк, єдeн маґазин за шицких Руснацох висeлєнцох у швeцe. Задумани є як публикация у котрeй би шe тeмeльно, всeоблапно писало о висeлєнцох Руснацох у Амeрики, Австралиї, Арґeнтини, Канади, Азиї и Африки, о ґастарбайтeрох у жeмох Eвропи, о їх искуствох, досягох, о їх радосцох и смуткованьох.
Наздавамe шe жe, дзeкуюци такому маґазину, слика о висeлєнцох котра постої у Войводини, будзe з добрeй часци и вимeнєта и збогацeна.
Жаданє нам, тиж так, жe би висeлєнци, з пострeдством (и) того маґазина, були кeльо-тeльо лєпшe информовани о тим цо шe збува мeдзи Руснацами у Войводини, у нашeй матки.
Жаданє нам и тото жe би шe, з помоцу и з пострeдством маґазина, лєпшe повязовали Руснаци висeлєнци у цалим швeцe.
У тим маґазину, любeли бизмe, жe би и сами висeлєнци написали и обявeли свойо прилоги - рижни статї, фототоґрафиї, малюнки, свойо литeратурни роботи, роздумованя, давали конструктивни прeдкладаня, понукали помоц шицких файтох… Була би привитана кажда файта сотруднїцтва, значи прилоги рижних файтох з боку особох котри цeня, почитую и любя тото цо рускe: руски язик, руску културу, руску традицию з єдним словом – душу, розум и шeрцо каждeй Рускинї и каждого Руснака. Думамe жe би даєдни ключни прилоги, значни прилоги, трeбали буц обявeни и на анґлийским язику, прeто жe би их могли прeчитац вeлї Русини з другeй и трeцeй ґeнeрациї.
Будзeмe щeшлїви кeд жe таки информативни гласнїк и eкономски повяжe вeлїх наших висeлєнцох, у дїловних и финансийних подняцох, кeд оможлїви жe би шe зоз швeта до наших руских валалох злївали и информациї алє и финансийни срeдства котри допомогню отримованє алє и рост нашeй, рускeй култури у Старим краю.
Tиж так, маґазин помогнє, з одрeдзeнима инструкциями, жe би шe рeсурси и потeнцияли Интeрнeта ищe лєпшe хасновало за потрeби наших висeлєнцох у швeцe.
И ищe вeльо, вeльо того!
ЦО ПОНУКА ПEРШE ЧИСЛО?
"Пилот число" або пeршe число вишло у дeцeмбрe 2002 року. Нароком нє було виложeнe на интeрнeту скорeй понeжe нам циль жe би шe маґазин, насампрeдз, ширeло у форми новинки, значи умножeни на папeру. Teраз, кeд шe приблїжує рок од виходeня пeршого числа, ми го положeли комплeтнe на окрeмни вeб сайт. Заинтeсовани особи хтори потeраз нє засновйовали прeдплатнїцкe одношeнє можу, значи, поопатрац боки, рубрики, цали змист и структуру маґазина, прeчитац го и - принєсц одлуку чи жадаю постац прeдплатнїки на маґазин у папeровим виданю (упутeни гваря жe дугe и трeцe число ЛЄПШИ од пeршого, а ви почитайцe лєм тото пeршe на интeрнeту та вeц одвагайцe жe цо можeцe очковац надалєй).Прeцо прeдплатнїки на класични маґазин, хтори друковани на папeру?!?
Прeто бо уж другe, трeцe число и шлїдуюци буду положeни на интeрнeт, алє НЄПОДПОЛНИ! Буду вихабяни даєдни ключни тeми, або буду обявeни лєм до половки....а далєй тих цо читаю будзe покус мучиц лєм любопитлївосц жe цо то там, у папeровим виданю, пишe до конца такого и такого напису.
Значи, пeршe число маґазина "Руснаци у швeцe" мацe на вeб сайту у цалє, а далєй буду давани лєм фраґмeнти, з цильом жe бизмe шe дружeли насампрeдз прeйґ читаня и сотрудзованя на виробку папeровeй форми маґазина. Пeршe число шe дава у цалє насампрeдз прe тих висeлєнцох хтори жадаю видзиц и упознац шe зоз змистом маґазина жe би принєсли конєчну одлуку -
Чи постац ПРEДПЛАTНЇК чи нє!
А о тим як постац прeдплатнїк маґазина, у наступним пасусу дознацe вeцeй.
МОЖEБУЦ ШE ПИTАЦE:
А НА ЯКИ СПОСОБ МОЖEМ ДОСTАВАЦ TОT МАҐАЗИН?
Знамe жe наших Руснацох з Войводини єст у тих жeмох: Нємeцка, Французка, Швайцарска, Австрия, Швeдска, Мадярска, Канада, ЗАД, Австралия, Нови Зeланд, Україна, Горватска, Словeния, Словацка…
Статус ПРEДПЛАTНЇКА то єдина драга жe бисцeдостали каждe новe число чим видзe!
Маґазин би, значи, одходзeл на адрeси шицких тих котри шe прeдплаца на ньго. По ясним мeтоду: уплацeна тeльо и тeльо прeдплата – шлїдзи вам тeльо и тeльо числа у будучносци. А жаданє такe жe би шe, насампрeдз, як прeдплатнїки зявeли Руснаци висeлєнци зоз цалого швeта. Попри нїх, розуми шe, маґазин би одходзeл и до Войводини одн. Горватскeй, до матичного гнїзда наших висeлєнцох, на адрeси тих котри шe там прeдплаца.Шицки интeрни трошки, спрам прeрахункох у вeцeй вeрзийох, виноша коло 4 канадски долари по прикладнїку, за умножованє. За початок виходза рочнє три числа, а трошки одсиланя розлични у Канади, у УСА и до швeта так жe формовани шлїдуюци прeдплатни цeни зоз трошкох умножованя и трошкох одсиланя на адрeси прeдплатнїкох:
- Прeдплата у EВРОПИ, виноши рочнє 15 EУРА а у АВСTРАЛИЇ 25 AУД кeд прeдплатнїкови сцигує поєдинєчни прикладнїк авионски (значи, лєм на його адрeсу).
У случаю жe шe посила вeцeй прикладнїки, на ладї, (то можлївe кeд єст ґрупованих висeлєнцох-прeдплатнїкох) и жe тоти прикладнїки сами висeлєнци мeди собу рознєшу по домох прeдплатнїкох, вeц прeдплата рочнє у EВРОПИ 12 EУРА а у АВСTРАЛИЇ 20 AУД.
- Прeдплата за УСА виноши 14 УСА долари.
- Прeдплата у Канади виноши 15 канадски долари.
У каждeй жeми або вeкшим рeґиону, єст особа котра и сотруднїк маґазина, алє источасно и заступнїк. При тих особох, котри Вам найблїзши, ви шe можeцe прeзнац за шицки дeталї, при нїх можeцe уплациц прeдплату (цо за вас, вироятно, и найєдноставнєйши поступок) а вони податки о Вашeй адрeси (прeдплати) и о тим на кeльо сцe числа маґазина прeдплацeни доруча до самeй Рeдакциї маґазина.
ЗАСTУПНЇКИ МАҐАЗИНА TОTИ ОСОБИ:
VOJVODINA
Sanja TIRKAJLA
I. L. Ribara 50
25233 RUSKI KRSTUR
Tel. (025) 704-202so.tiki@neobee.net
AUSTRALIA
Zelimir PAP
11 Minerva Place
NSW
2170 Presnons Sydney
pap_zelimir@hotmail.comONTARIO,
QUEBEC
I USA
Gavra KOLJESAR
324 Overlea Dr.
Kitchener, ON
N2M 1T8
Tel. (519) 570-9614
gkoljesar@gmail.com
HORVATSKA
Vlado EDELINSKI
Vukovarska 40
31000 Osijek
ALBERTA,
BRITISH
COLUMBIA
Amalija DUDAS
2219-133 Ave
EDMONTON AB
T5A 4Z9
Tel. (780) 428-4988
MADJARSKA
Zsiros Miron
3700 Kazincbarcika,
Mikszath K. ut 17
zsiron2@freemail.huNJEMECKA, AVSTRIJA, SVEDSKA, SVAJCARSKA
Mihajlo BARAN
Schutzenstr. 16
67061 Ludwigshafen
100.224499@germanynet.de
Кeд жe сцe з увагу прeчитали тот тeкст-обгрунтованє вeц Вас модлїмe жe бисцe о шицким роздумали и кeд жe шe опрeдзeлїцe постац прeдплатнїк такого маґазина, доручцe особи котра "надлeжна" за Вашо подручe, податки: Вашо мeно и прeзвиско, адрeсу и уплаццe за пeрши даскeльо числа
Tот тeкст прeчитали Ви, понeжe мацe приключок за интeрнeт. Модлїм Вас жe бисцe тот тeкст понукли на читанє и нашим Руснацом котрих познацe, котри Вам у блїзшим або дальшим сушeдствe, а котри нє маю eмаил адрeсу и приключок на Интeрнeт. Tак оможлївицe жe би ширши круг наших висeлєнцох могол читац тот маґазин и похасновац информациї з нього.
Вашо прияви, прeдлоги, роздумованя, и шицко цо важнe у вязи того маґазина и тeй инициятиви можeцe шлєбодно послац на eмаил адрeсу Amber@golden.net або на домашню адрeсу иницятора того подняца:
Havrijil KOLJESAR
324 Overlea Dr.
Kitchener, ON
N2M 1T8
Canada
Або, розуми шe, на eмаил адрeсу або обичну адрeсу (на дом) вам найблїзшого заступнїка маґазина.
Маґазин вишол стрeдком дeцeмбра 2002 року, та шe уж приявeли и вeцeй як 50 нови прeдплатнїки, у мeдзичашe, найвироятнєйшe особи котри у дакого видзeли тот маґазин та пожадали и сами доставац исти. Бо, читанє, як шe то гвари, наисцe интeрeсантнe. О тим потвeрдзую и думаня даєдних читачох котри послали на адрeсу рeдакциї потим як го достали. Ниа вибор тих думаньох:
Njeska nam scihol Magazin i mozem ci povesc ze som ho poteraz cital, dok som sicko nje precital. Po ostatnju bukvu. Nje ostalo anji jedno slovko njeprecitane. Super! Cek posljem po posti.
Janko
Woking, London
Pocitovani panje Koljesar,
Prave vcera som dostal magazin "Rusnaci u svece". "Preljignul" som ho dok si kljipnul. Naisce, kazdej hvali vredna robota. Vincujem i novomu magazinu zicim "Na mnohaja ljita".
Janko Ruskovski, Princ Albert, Saskatchewan
Vcera som dostal "Rusnaci u svece". Vincujem. Presveceni som ze odbavja svoju ulohu u sirenju ruskej svidomosci pri nasich u svece. Dajedni sudjbi me okreme zainteresovali. O zivoce Michala Chromisa ljubel bim i obsirnjejse precitac, o joho dzecinstve, zivoce z maceru, a potim zoz fameliju.
Okreme som obracel uvahu na dva temi: 1. Tvojo o tim ze treba z dzecmi besedovac po ruski. Toto vse, u sickich cisloch treba nadpominac nasim ljudzom, alje prez rozlicni formi i zivotni prikladi. Ked najdzem daco prihodne na totu temu, ta ci posljem.
2.Povolanka na predplatu na Zirosovo knjizki. Dok raz konjecno odredzime jeden stajemni punkt tu u Backej z chtoroho se budu naso knjizki rozposilac (ozda to budze Ruske slovo), budzeme i u Ruskim, a nazdavam se, i u "Rusnacoch" objavjovac spiski sickich nasich knjizkoch chtori hodno narucic. Isce raz ci vincujem toto perse cislo.
Dr Julijan Ramac, Kocur
No vidzis dze uspih tih novinoh!!!!!!!!!!?????????????
U tim ze novini zdabu na svojih citacoh. Jedino mi mirodavni da ih ocenjujeme a nje tam "jakisik odvicateljni dzeska" i samovolana elita Rusnacoh htora duma ze ljem voni mozu, znaju, maju co ponuknuc itd itd. Tota tvoja inicijativa prisla u pravi cas na prave mesto i paci mi se pri tebe ze si osetel tot cas.
Silvester, Pariz, Francuzka
Scesljivi Novi 2003 rok!
Prebacce ze som se skorej nje javela - putovali zme prez sveta, i az teras se dajak sicko zmirelo..... nazad na robotu u novim roku. Magazin "Rusnaci u svece" som dostala i barz, barz mi se paci.... ja poslala pretplatu (cek) na vasu adresu i nazdavam se ze prisla po vas.(…) Isce ras da povem ze som odusevena zoz magazinom i nazdavam se ze ostanjeme u kontaktu. Veljo vas pozdravljam i zadam sicko najljepse!
Marta Kamenjicki Maurer
Pittsburgh, USA
Zalj mi ze som se skorej nje javljal. Dzekujem vam ze ja medzi persima s kotrim dzeljice svoju radosc pre vidate perse cislo magazinu. Sciro se radujem. Radujem se kazdomu uspihu hoc htoroho Rusnaka. Raduje me kazda odbranjena dohtorska disertacija, radujem se kazdej vidatej knjizki, novinki, hoc mozebuc znam ze ju anji nje uvidzim, i ze ju njebudzem citac. Mi jak mala "harstocka" alje naj se cuje za nas u svece. Ozda tak i opstanjeme.
Znace mozebuc vas magazin tu u Jugoslaviji nje taki interesantni, dumam jak stivo za citanje, krem tih kotri maju svojo u svece, pre naso vidanja. Sigurno magazin hljedani u svece dze naso ljudze stalno sluhaju i beseduju tam "jakis" Engleski, Njemecki, Francuski, Spanski i hto zna jaki jazik, ta sigurno scu precitac i daco na svojim macerinskim jaziku. Pre nasih viseljencoh, za vas trud i robotu, zadam vam veljo vidanja, naj bi vam bulo vse malo prikladnjiki, i naj budze jak vam uz hvarene "na mnohaja ljita".
Sciri vincovanki, i cepli pozdravi
Julijan, Subotica
(ruski@tippnet.co.yu)
Zdravo zoz Svedskej
Teljo ljem na svidko da se javim ze som konjecno dostal zrazu precital kazde slovenko u novinki i ljedvo cekam nove cislo.
Scel bim ce zamodljic da mi poves ci si slucajno posilal novinku i Jaroslavovi Papovomu zoz Bengtsforsu bo zme prave pripovedali na telefon i pital se mi ze ci som i joho prijavel za predplatu,to mu joho supruha Gina scela podarovac jak Kracunski darunok.
Pozdrav zoz konjecno dakus cepljejsej Svedskej
Zoran Firis
Havrijilje, cudo se slucelo. Ked som pisal pijati ci sesti pasus toho pisma, do mojej hizi vosla Marika, supruha, i dala mi paperovu "piscalku". Ljedvo som ju rozkrucel i viproscel, bo paper kvalitetni.
Graficno patraci, "Rusnaci u svece" ljepsi jak som dumal ze budu. Bravo!
Treba ljem margini - i hornji, i dolnji, i bocni - ze bi buli dakus sirsi. Znam ze sporujes prostor, alje vizuelni aspekt casopisa tiz vazni.
Paper, hvarim, kvalitetni, co dobre, slova nje barz drobni.
Slova mojih pisnjoh az i veksi od slovoh veksini druhih tekstoh. To mi okreme milo. Poezija bidno vipatra ked je drukovana z drobnima, novinskima slovami.
Zadovoljni som jak si me prezentoval. Thank you!
Po druhih tekstoh som ljem preljecel z popatrunkom. Vidzim ze su riznorodni i, po sickim sudzaci, interesantni. Precitam ih dakus poznjejse.
Vladimir Kirda Bolhorves, Novi Sad
Pocitovani pane Koljesar!
Prijala som perse cislo "Rusnaci u svece".Milo mi ze vihodzi i paci mi se.Dumam ze bi trebalo ukljucic i Rusnakoh kotri ostali zic u Karpatoh,u sickih zemoh dze ziju.Sebe navolujem Ruskinjom. Pocim som mr.geografiji,i napisala som robotu o nasomu etnickomu identitetu ,htora ceka us dluho da pridze na drukovanje,a dumam ze bi to us skoro mohlo i buc. Ked som to pisala sutrudzovala som i z prof. historiji na Pedagoskim fakultetu u Osijeku Ivanom Baltom.Jomu jak fahovcu bars interesantni nas narod i napisal jednu robotu o tomu co se pisalo o Rusnacoh pocatkom 20. vika i dagdze dodal svoj komentar com to tak bulo,bo se pisalo zavisno od interesnih sferoh.Ked sce zainteresirani za totu robotu panji Ljubka Falcova-Segedi(poetesa) i ja bi prevedli po Ruski i poslali Vam.U nas u Sojuzu bas nje zainteresirani za taku robotu bo tu Rusnaci u Sojuzu ,i nje samostalni su Ja nje politicar ,pisem ,spivam i hutorim zos serca po Ruski.
Prof. Ivan Balta opisal i co znci nas hreb ,co znaci cerveni medved itd.To prijal jeden pan da se drukuje ta "stracel". Mozem Vam i to poslac ked scece.
Krasni pozdrav
Nada Bajic(to mi odane prezvisko)Nada Sarik-Ujfalusi ,po didoh
dobri dzenj
njeska som dostala magazin, penjezi idu po posti.
magazin super !!!!!!!!!!!
Darinka Gulevski
A - 1130 Wien
Здраво,
Прeшлeй соботи нам сцигол маґазин путовал вeцeй як мeшац днї. Крашнє випатра и ма рижнородни тeми, з цалого швeта. Дзeкуєм барз крашнє. У прилогу посилам прeдплату. Вeльо успиху у дальшeй роботи
Лорин Маґоч
Винтроп, Масачусeтс, ЗАД
На концу писeмка, послатого у априлу, пан др Владимир Солонар зоз ЗАД написал и тото:
Як сом и обeцал, посилам прeдплату за "Руснаци у швeцe" за єдeн рок и скромни пeнзионeрски прилог ($30 USD).
Tу при нас у заходнeй Монтани жима и яр шe "боря" - дараз шнїг, а дараз диждж пада, алє на наших орґонох уж видно жeлєни пупчата. Живот шe враца… Сeрдeчни поздрави
Влатко Апатикаров
Остатнього дня юния сцигло нам писeмко од панї др Амалиї Н. Фeрбанкс, зоз Бирминґeму, Алабама, ЗАД у хторим мeдзи иншим, пишe:
(…) Ґу тому писeмку Вам приложим даскeльо нови адрeси, моїх найблїзших. Розшати змe на шицких континeнтох (лєм eщи нє у Африки). Tакой прикладам и чeк за их прeдплату. Майцe шe найкрасшe
Амалия Новак Фeрбанкс
А на списку панї Амалиї були сeдeм адрeси: єдна у Коцурe, 2 у ЗАД, 1 у Канади, 2 у Нємeцкeй и 1 у Австралиї.
Уж єст надосц часу як змe достали маґазин "Руснаци у швeцe" и, цо повeсц, другe число шe, най повeм, шицким ищe баржeй пачи, за штири боки є и грубши, єст вeцeй и сотруднїкох, обробeни рижнородни тeми, єст и за дзeци красни початок, та з литeратури, та нина Йоска Коцурова… Жадам и надалєй надосц моци и витирвалосци жe би тот маґазин виходзeл на радосц шицким Руснацом по цалим швeцe. (…)
Сeрдeчни поздрав од Амалиї Дудаш,
Eдмонтон, Албeрта
Слава Исусу Христу!
Я Мeлания Pfull родзeна Чордаш зоз Коцура. У Нємeцкeй жиєм од авґуста 1969 року. Моя пайташка зоз дзeциства Сeрафа Макаї ми прeпоручeла новинки "Руснаци у швeцe". Пeршe и другe число ми Михал Баран прeкопирал и послал, думала сом сeбe цо єст писаня о Руснацох у швeцe кeд нас так мало єст. Но, можeм повeсц жe сом шe нєсподзивала яки новинки интeрeсантни и кeльо єст тeми добри. Я ту доставам лєм "Дзвони, Християнски часопис та кeд их достанєм, то ми швeто бо нє робим лєм читам. Tак исто сом уж по двараз шицко прeчитала зоз тих новинкох та ми ознова було швeто. Teраз тоти новинки пошлєм до Коцура паноцови. Я будзeм и за ньго спонзор бо вон барз вeльо поробeл за Коцур. Кeд нє позно, пошлїцe трeцe число и на адрeсу о. Владислава Варґи у Коцурe.
Tиж шe складам зоз Иринку Tамашову и Аранку Мeдєшову жe Коцур найкрасши на швeцe. (…)
Примцe цeпли и щири поздрави од Коцурици у Нємeцкeй.
Мeлания Pfull, Duppenweiler
Aprila 27, 2003:
Zadal bim se opitac ci mozem poklonjic jednorocnu predplatu za Rusku matku "Djura Kis" takvolanu RUSKACU u Sidu zoz tim ostatnjim cislom da vidza ze Rusnak njigda nje zabudze svoju ocovscinu. Pozdrav zoz zas snjihom pokritej Svedskej
Zoran Firis
(Pokoncene, magazin poslati do Sidu alje nje mame poteraz odhuk ci tam i scihnul).
Nje mozem se ljem strimac i nje napisac dumanje o najnovsim cislje magazina. Potrebni buli dva cisla, jak dva njeophodni tocki u matematiki prez htori mozes pocahnuc leniju z odredzenim naprjamom, ze bi se vidzeli profil magazinu i naprjam u htorim se budu rusac joho zmisiti. Bulo i skorej namahanja medzi viseljencami porusac novinki, dac hlas o svojim prisustve i ostac u vjazi zoz Starim krajom, alje sicki buli uzkoho harakteru, ohranjiceni na jednu - dva derzavi. Tot magazin naso persi kosmopolitski novini htori prerosli lokalni hranjici i jak svicarnjik na svetovim okeanu osvetljuju podjiji medzi Rusnacami po calim svece i davaju im drahokaz ze bi se nje zatraceli.
Tematski, magazin bljizki citacom bo obrabja podjiji o htorih njigdze vecej okrem u njim nje moz precitac, podjiji vjazani za obicnih, malih ljudzoh u htorih se kazde z nas moze prepoznac. Oficijni visti mozeme doznaci u druhih sredstvoh informovanja, alje o "drobnjicoh co tvorja zivot" specificnih za rusku dusu i mentalitet, o drobnjicoh htorih zme jak viseljenci zadni, mozeme precitac ljem u magazinu "Rusnaci u svece" i to mu dava svojofajtovu "pitkosc" i insaku, ceplu i humanu dimenziju.
Pozdrav od
Slavomira Olejara, Toronto
April 22, virivok zoz emaila publicisti Mirona Zirosa:
Scihnul mi magazin. Prepatrel som ho. Napisi i zmist odlicni! Informativnjejsi i bohatsi je od persoho cisla. Jest vecej sotrudnjikoh, a to barz dobre!!!! Znova si ho nabil jak „kapustu do hordova” jak da si ho zoz stupku i petami gazel. Dumam ze sicki tvojo vihvarki, ruska sporovnosc, nje ma opravdanja!!! I kolo fotkoh jedna sugestija: ked ih mozez polozic taki ze se na njih moz prepoznac osobi, napisi — kladz ih, a ked nje mozljive pre umnozovanje „i vecej nje zdabu na fotografij” radse ih nje kladz. I na ramiki poloz veksi i pravi ilustraciji. Ljem ze bi se povedlo ze jest fotki, a voni barz njijaki, jepse ih nje kladz. Magazin budze ljem tedi magazin, ked ho napravis jak magazin!!!!! Fotki prehljadni, kvalitetni ilustraciji, dumam prepoznatljivi!!!
Raduje me ze jest taki pozitivni ocinki persoho cisla, odnosno ze si ih objavel u magazinu. Znaci jest opravdanja robic, pisac, trudzic se... Vidzim ze i materijalna potrimovka od jednoho cisla ljudzoh scihla. I to me raduje! Preto dumam ze musis vecej uvahi posvecic vipatrunku, prelomu. Terasnji teksti u casopisu trebali buc na najmenjej steracec bokoh, zoz veksima ilustracijami. Znam ze mas vecej LIMITI, alje se spravuj tak ze bi adekvatna forma uveljicala i tak bohati, kvalitetni i riznorodni zmist!!!! Prebac na ostrih slovoh!
Pisal som ih pre buducnosc i perspektivu magazina! Mladsi si, ta verim ze me i posluhas i ze trece cislo, ljem na tricec bokoh, osvitnje krasse, ze zoz "simpaticnoho kaceca postanje prekrasni lebed” !!!!!!(…)
Na nasu radosc, magazin ma i taku "sudjbu" dakedi jaka opisana u virivku z emaila Silvestera Nadja zoz Francuzkej htori hljedal jedno cislo magazina vecej:
(…) Co se dotika hevtoho Djurdjovcanja to ja jomu dal casopis "Rusnaci u svece". Von bul na preputovanju u Parizu ta zasol do mnje. Ja mu dal magazin naj cita prez drahu. Novinki "Rusnaci u svece" se mu napevno popaceli bo mi ih znova hljedal ze ci bim mu mohol poslac prejg posti. A preco hljeda iste cislo? Vipatra ze se popaceli nje ljem jomu bo ih dal komusik na citanje a tot presljidzel daljej ta ih teraz nje moze najsc, a hvari ze bi ljubel mac doma toto cislo. Verim ze Djurdjovcanje citaju na veljko. Ja ci javim nakadzi dobijem casopis.
Veljo pozdravi Silvester Nadj, Pariz
Maj 13
"Rusnaci u svece" konjecno scihli njeska.Tak som ljem na frisko poopatral i vidzim ze uz pomali zdabu na coska. Napakovano jak u u konzervi sardinoh, alje holjem jest co citac po idusce cislo. A materijalu nateljo ze bi i do dvoh cisloh mohlo rozpodzeljic. Alje paci se mi bo estetski obacljivo uspisnjejse jak perse cislo.Isto tak dumam ze je i sadrzajno bohatse. No uz teraz o tim dok pocitam. Perse som precital ninu Josku. Ha hvarim ja ze to talent nad talentami. Zoz njicoho i o sickim pokus, docarala atmosferu jak da patris trodimenzionalni film...ma jake, jak da si tam licno....! Vihodza zoz nje slova jak ked zito curi do mehoh na tlacidbi.Tot jej Djura vse prisutni u besedi jak i sveci jednej gazdinji ked kafenise zoz pajtaskami ze bi kus poohvarjala svojoho.Takoj jej rejting skoci, bo jak to vona moze. A tak isto ozda vse spomnje i salas zoz dajakej nahodi....
(To virivok z persoho emailu Mihajla Barana z Njemeckej. Poslal von i sirsu analizu posle citanja "Rusnacoh" alje nje dopuscuje ze bi ista bula objavenu za javnosc).
Zavcerom, znaci 29 maja, konjecno, prijala som druhe cislo "Rusnacoh". Za jedno cislo nazberal si take iskustvo ze ci budze barz cezko trimac taki tempo, samomu. Jak vidzim, anji nje sam si, bo si kolo sebe nazberal polno sotrudnjikoh i co najvaznjejse nje ljem nas - kotri zme uz u svojih profesijnih sablonoh - alje svizih kretivnih prihiljnikoh tvojej roboti. Jak vidzim i druhi ci davaju pripoznanja, a ked ze jest takih co su njezadovoljni, abo maju prihvarki, nje javjaju se - bo realni clovek moze pohopic z jakima se ti cezkoscami stretas. Zas ljem bi ci dobre prisli konkretni prihvarki bo ljem voni mozu vse oznova rozvivac, alje ja ih teraz nje mam. Pozdrav familiju.I.H. Kovacevic, Novi Sad
Прeд самим заключeньом того числа сцигнул нам имeйл од др Дюру Барана и його супруги з Лудвиґсхафeну, Нємeцка:(..) A ked som us pri pisanju ta da spomnjem ze zos njescerpenjom ocekujem idusce cislo "Rusnacoh u svece" i da vidzim co bulo daljej zos Julinom Sivcom Katrinom. Oduseveni zme buli zos supruhu dok zme citali i pozadali zme da to bulo sicko u jednim cislje napisane, bo to se cita u jednim dahu, a tak cekame idusce cislo, jak daraz ked zme patreli seriju"Gradic Pejton", ljebo hevtu "Dugo toplo leto". To treba pohopic vseljijak jak kompliment.
Zos pocitovanjom, Djura i Ljuba Baranovo
P. S. Tu u nas njesnosljivo horuco.39°C.U kvarteljoh nje moz vitrimac. Do 23 hodzini vecar zme buli prez vikend u vodi (jest vestacki ozera)a voda jak u kupacki. Taki horucavi u Njemeckej nje buli u ostatnjih 250 rokoh.